15. března 2010
Proč zavřeli Ivčinu cukrárnu?
Toto je příběh byrokratických obstrukcí a šikany, zášti konkurence a hamižnosti majitelů domů.
Ivča se vyučila prodavačkou, vdala se a pořídila si dva kluky. Mezitím se naučila vést účetnictví, které obstarávala pro několik desítek firem. Ale pořád toužila po něčem jiném – po vlastním krámu.
Žije v obci na západním okraji Prahy. Když se v jednom domě uvolnily prostory, domluvila se s majitelem, že si tam zřídí cukrárnu. Nájem devět tisíc korun měsíčně za 40 čtverečních metrů plus účet za elektřinu. Plácli si.
Začalo martýrium. Dvojí martýrium – stavební a úřední.
Musí tam mít tři umyvadla: na mytí nádobí, na ruce a u WC. Nechala tedy zavést vodu na tři místa a instalovat umyvadla. Taky musela zřídit dva oddělené prostory: pro své pracovní věci a pro prostředky na úklid. Koupila dvě velké lednice a jednu menší na zákusky, pult a regály. Dvě lednice jí půjčily firmy, od kterých bude odebírat zboží.
Mezitím zamířila na státní hygienickou stanici na Praze 5. Chtěla vědět, jaké předpisy musí splňovat. Na hygieně ji však zpražili: „To si musíte zjistit sama!“
Když se vyptala sestry, která s úspěchem provozuje cukrárnu ve vedlejším městečku, a něco si našla na internetu, přišla opět s dalšími papíry na hygienu. Avšak nepříjemná úřednice ji poslala zpátky: „To nestačí! Musíte mít provozní řád. Někde si ho najděte.“
Na internetu nic takového nebylo. Známí majitelé obchůdků a hospodští o žádném provozním řádu nevěděli. Nakonec si ho sestavila sama.
Třetí návštěvě na hygieně, tentokrát u jiné úřednice: „Kde jste ten řád vzala? Vždyť ho nepotřebujete. Ten musí mít provozovny, které vyrábí potraviny, a restaurace.“ A pak se dověděla, že nemusí s hygienickou stanicí vůbec jednat. „Musíte jít na Státní správu potravinářské inspekce.“
Odeslala tedy zprávu o zahájení provozu cukrárny na tento úřad. Byli spokojeni. Ještě se zeptala, jestli tam může mít malý stolek s několika židličkami, aby mohla jednat s dodavateli a občas si tam mohly odpočinout stařenky. Samozřejmě!
Otevřela obchod s velkou cedulí IVČINA CUKRÁRNA. Kromě sladkostí prodávala i chlebíčky a dietní potraviny. Lidé se tam učili nakupovat, získávala stálé zákazníky.
Za několik týdnů přišli do cukrárny na kontrolu pracovníci živnostenského úřadu. „Ten stoleček se židlemi tady nemůžete mít! Určitě je používají zákazníci. A pro ně byste musela zřídit zvláštní záchod. Dáme vám dva tisíce korun pokuty.“ Marně Ivča vysvětlovala, že má souhlas potravinářské inspekce. „To nás nezajímá. Podle předpisu Evropské unie musíte mít záchod pro zákazníky. Dva tisíce korun pokuty platí!“
Později začaly Ivčinu cukrárnu obtěžovat další kontroly. Nikdy žádný přestupek nenašly. Když se vyptávala úředníků, proč přicházejí tak často, vysvětlovali: „Dostáváme na vás udání, která musíme vyšetřit.“ Později jeden utrousil: „To víte, konkurence na vás žárlí.“ A konkurenci žádná kontrola neobtěžovala.
Za několik měsíců se objevili ze živnostenského úřadu znovu: „Neohlásila jste změnu sortimentu ve využívání prostor. Musí vám to podepsat majitel budovy.“ Dřív tam totiž bylo papírnictví.
Sehnala na stavebním odboru Prahy 5 nový tiskopis, rovněž výpis z katastru nemovitostí, aby úřad věděl, komu objekt patří. Ale majitel domu odmítl změnu podepsat: „Předpisy Evropské unie mě nezajímají. Dřív tady potraviny byly.“
S majitelem nehnula. Ani úředníci. Hrozilo, že Ivče – nikoli majiteli objektu – úřad vyměří pokutu asi 50 tisíc korun. Koncem listopadu zatáhla roletu svého vysněného cukrářství.
„Už nechci žádný krám!“ říká rezolutně. „Úředníci nevědí, co mají chtít. Panuje zbytečná byrokracie a šikana. Navíc majitel baráku nebyl vstřícný a od ledna mi chtěl zvýšit nájem. Přitom jsem vlastně nic nevydělávala, všechno jsem dávala do provozu cukrárny a nákupu zboží. Když jsme zavřeli, odhadla jsem, že jsme prodělali nejméně 20 tisíc korun, možná i víc.“
Kolik takových drobných živnostníků kvůli těmto patáliím zbytečně skončí?
Vyšlo nejprve na www.karelpacner.cz.
Karel Pacner
Jděte do biografu, pánové: Tobruk
Před chvílí jsem se vrátil z premiéry filmu Tobruk. I když jsem o bojích našeho praporu v Africe hodně četl, i když mi o něm vyprávěl primář dr. Josef Hercz, dnes generál ve výslužbě, teprve teď jsem plně pochopil ty hrůzy, které museli naši - a nejen naši - vojáci snášet.
Karel Pacner
Těreškovová byla primadona aneb Co jsem vám nestihl v onlinu říct
Mládenci z Technetu a Blogu iDNES.cz mne příjemně překvapili - ani jsem si nevzpomněl na to, že jsem nastoupil do MF právě před 49 lety, že tedy 1. července vstupuju (byť už jako důchodce) do 50. roku psaní pro MF-MFD. Vyzvali mne proto k chatu, k odpovědím na dotazy čtenářů. Než je po hodině zarazili, přišlo 55 otázek.
Karel Pacner
Složitý konec druhé světové války
V diskusích v tomto blogu se vyskytuje řada omylů a neznalostí o konci druhé světové války. Aspoň pár poznámek. Málokdo si uvědomuje, že protektorát Čechy a Morava byl poslední zbrojnicí třetí říše, kterou anglo-americké bombardéry do konce roku 1944 prakticky nepostihly. Proto je přirozené, že se pokoušely některé objekty, jako třeba plzeňskou škodovku, která jela pro Hitlera stále naplno, zničit. Navíc Hitler pořád strašil tajnými zbraněmi, které měly zvrátit situaci na bojištích, a dnes třeba víme, že v Plzni se vyráběly nejen zbraně, ale i část zařízení pro rakety. V létě 1945 předali tamní komunisté tajně některé aparatury expertům Rudé armády. A v Příbrami zase probíhal raketový výzkum, o jehož zaměření a úrovni nikdo nic pořádně nevěděl.
Karel Pacner
Britská komunistka podporuje iniciativu Ne základnám
Spolek Ne základnám se chlubí tím, že o informace o její akce „projevily zájem také organizace v zahraničí, například britská Campaign for Nuclear Disarmament (CND)“. Když se blíž podíváme na to, kdo dnes šéfuje CND, vidíme, že je to komunistka Katharine „Kate“ Jane Hudsonová.
Karel Pacner
Detektor skončil – sláva!
Ve středu 19. března oznámil tiskový mluvčí České televize Ladislav Šticha některé změny v programu. Mezi nimi jako drobnost byla zmínka o pozastavení vysílání pořadu Detektor. „O jeho dalším možném vývoji se současné době diskutuje. Česká televize bude milovníky pořadů o tajemstvích a záhadách včas informovat buď o obnovení série, nebo o přípravě pořadu podobného.“
Karel Pacner
Diskutéři, styďte se – nebuďte hyeny!
Musím se vrátit ke své páteční poznámce o vulgárních anonymech, kteří komentovali zavraždění Ireny Neffové. Opět jsem žasl nad tím, jak někteří lidé diskuse na internetu nechutně zneužívají.
Karel Pacner
Jak zarazit běsnění anonymů?
Redakce iDnes musela zrušit diskusi pod článkem o zavraždění Ireny Neffové, dcery mého přítele Ondry Neffa. Probíral jsem se jí ještě před tímto rozhodnutím a žasl jsem nad tím, jak lidé krytí anonymitou dokážou běsnit a vymýšlet si naprosto nesmyslné souvislosti, jako třeba „To je děje za vlády ODS“ a podobně. Jakoby za vlády nacistů, komunistů a socialistů se vraždy manželů nekonaly. Jiní se zase rozepisovali vulgárně.
Karel Pacner
Ztratili obyčejný selský rozum
Včera večer jsem dočetl neobyčejně zajímavou knihu – Gary E. Weir a Walter J. Boyne odhalili tajemství sovětského ponorkového loďstva v titulu v češtině nazvaném Nukleární ponorky v akci. Vyzpovídali vysloužilé sovětské ponorkáře a získali zajímavý přehled o situaci za studené války, přehled, o kterém snily všechny západní tajné služby. Jenže malér – překladatel Vladimír Čort za asistence „jazykového korektora“ PaedDr. Libora Hlaváčka, PhD., český výtvor naprosto zmrvil. Rozebral jsem to podrobně na své webové stránce. Přesto knihu vřele doporučuji.
Karel Pacner
ČT 1: Hrůza v Detektoru pokračuje
Když jsem nedávno mluvil se šéfdramaturgyní publicistiky ČT Darjou Macákovou, ubezpečovala mne, že pořad Detektor se už lepší. Když jsem nadhodil, že se podívám na díl o tajných zbraních třetí říše, říkala, že tam je vynikající historik z plzeňské univerzity. Měla pravdu. V úterý 26. února večer jsem se o tom přesvědčil.
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5965x
Celý život jsem prožil v MF-MF DNES jako redaktor pro vědu. Nejvíce jsem se zajímal o kosmonautiku, po roce 1990 o nejnovější dějiny a špionáž. Napsal jsem kolem třiceti knih.
