Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těreškovová byla primadona aneb Co jsem vám nestihl v onlinu říct

2. 07. 2008 12:29:38
Mládenci z Technetu a Blogu iDNES.cz mne příjemně překvapili - ani jsem si nevzpomněl na to, že jsem nastoupil do MF právě před 49 lety, že tedy 1. července vstupuju (byť už jako důchodce) do 50. roku psaní pro MF-MFD. Vyzvali mne proto k chatu, k odpovědím na dotazy čtenářů. Než je po hodině zarazili, přišlo 55 otázek.
Za mnou vidíte Apollo 11. Pár hodin nato vyneslo Armstronga a jeho kolegy k Mesíci.Za mnou vidíte Apollo 11. Pár hodin nato vyneslo Armstronga a jeho kolegy k Mesíci.

Odpovídat v rychlém tempu je něco jiného, než v klidu psát článek. A když za sebou máte půlhodinu, začíná to unavovat, protože musíte být stručný a jasný, jenže to jde stále hůř. Takže teď se k některým otázkám pokusím vrátit.

Předně nevyplněné prognózy z 60. let. Všichni velcí objevitelé a vynálezci, autoři nových koncepcí jsou po prvních úspěších v opojení. Najednou si myslí, že další vývoj jejich oboru půjde prudce dopředu. Neuvědomují si, že oni sami museli dlouho bojovat, překonávat spoustu překážek, než získali první vítězství.

A to se stalo i zakladatelům praktické kosmonautiky Sergeji Koroljovovi a Wernheru von Braunovi - mysleli si, že v 70. letech budou lidé létat nejen na Měsíc, ale i na Mars. Když propukaly první ropné krize, viděli někteří američtí odborníci a politici záchranu ve výstavbě velkých orbitálních slunečních elektráren - gigantických plachet létajících okolo Země a zachytávajících sluneční energii, kterou by mikrovlnami přenášeli do pozemních stanic. Když jsem napsal americkému ministerstvu energetiky, dostal jsem tuším 20-30 kg podrobných studií. Později jsem o tom debatoval s geniálním geochemikem dr. Petrem Jakešem - a ten mně upozornil, že by potřebovaly víc křemíku, než ho je k dispozici, a taky celá výstavba by byla energeticky a materiálově náročná.

Jestli byl některý z kosmonautů náfuka? Na tuhle otázku jsem zapomněl odpovědět, protože byla od jednoho pisatele druhá. Ano, byli, slyšel jsem o nich. Nemohu však říct, že bych se s některým takovým setkal - s novináři se všichni bavili ochotně, byli k tomu vychováni. Rusové si nejvíc stěžovali na Valentinu Těreškovovou. Třebaže ve vesmíru prakticky nic neudělala, po návratu se tvářila jako princezna. Velmi brzy se odstěhovala z Hvězdného Městečka do Moskvy, stala se předsedkyní Výboru sovětských žen a podobně. S ostatními kosmonauty prakticky neudržovala žádné vztahy, chovala se k nim povýšeně. Nicméně jsem četl, že ve stáří se trochu změnila - i když dál žije velkopanským životem, dost se věnuje charitě.

Pokud se týká motorů Saturnu 5, patřily ke špičkovým věcem a skutečně bez nich by Američané na Měsíci tak brzy nestanuli. Rusové tak velké motory udělat neuměli. Museli se proto spokojit se sérií motorů menších. Jejich vyladění a synchronizace je mnohem obtížnější. Kdyby však mohli raketu N-1 dál zkoušet, přičemž Kuzněcov chtěl tyto motory vylepšovat, určitě by tento nosič nakonec létal - byť zůstává otázkou, s jakou spolehlivostí. Nicméně dnes kupují obdobné Kuzněcovovy motory Američané, takže jeho dílna nebyla zase tak špatná.

O mimozemském životě jsem psal mnohokrát v novinách, také dvě knihy, naposled v 1987 Poselství kosmických světů. Pokud ji seženete v knihovně nebo v antikvariátě, mnoho věcí v ní stále platí, dokonce bych řekl, že se mně tam podařilo za pomoci chytrých lidí nastínit dnešní vývoj.

Tahle otázka je náramně složitá. A jak jsem odpovídal, dnes už to není otázka víry, nýbrž vědy. Vědcům se podařilo získat mnoho nepřímých důkazů o tom, že by život mohl existovat i jinde ve vesmíru, ale všechno zatím ukazuje na to, že by to byl život na mikrobiální či na jiné nízké úrovni. Stopy po kosmických inteligencích zatím neexistují. Taky nesmíme zapomenout na to, že může fungovat život na zcela jiné bázi, než je náš pozemský. Zatím totiž všechno poměřujeme našima pozemskýma očima, ale to jinak nejde, jinou zkušenost nemáme. Tady jsou inspirující některé sci-fi. Nikdy nezapomenu na příběh Černý mrak od britského astrofyzika Freda Hoyla. Hoyle vymyslel inteligentní mrak, který létá vesmírem a z různých hvězd vysává energii, potřebnou ke své existenci. Myslím, že česky nikdy nevyšla, četl jsem ji v angličtině nebo v ruštině.

Mnohé otázky, které padly, jsem podrobně rozebíral v obou dílech knihy Kolumbové vesmíru, další zase v Kosmických špionech. Na těchto knihách jsem makal hezkých pár let, takže jsem si mohl mnohé věci objasnit, podrobnosti vytáhnout z memoárů a z archívu, analyzovat. Navíc rukopisy četl kamarád Tonda Vítek, který vychytal blbosti, na něž jsem nepřišel.

P.s. To, co jsem odpovědět stihl, si můžete přečíst tady. A jestli chcete, podívejte se i sem.

Karel Pacner

Autor: Karel Pacner | středa 2.7.2008 12:29 | karma článku: 31.73 | přečteno: 9609x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 330 | Diskuse

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.46 | Přečteno: 2863 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 276 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 862 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5907
Celý život jsem prožil v MF-MF DNES jako redaktor pro vědu. Nejvíce jsem se zajímal o kosmonautiku, po roce 1990 o nejnovější dějiny a špionáž. Napsal jsem kolem třiceti knih.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.