Složitý konec druhé světové války
Bombardování Prahy na jaře 1945 bylo – jak američtí letci několikrát vysvětlovali – omylem, mířili na Drážďany. Velké bombardování tohoto města, které bylo za komunismu mnohokrát kritizováno, si vyžádal u Churchilla a Roosevelta Stalin – bylo tam velké seřaďovací nádraží, odkud se přesouvaly posily na východní frontu. I v Čechách Američané bombardovali některá nádraží, vím třeba o klatovském.
Spojenci měli obavy z toho, že v Čechách byl milion dobře vyzbrojených německých vojáků – armáda maršála Schörnera. I Hitler na ni spoléhal.
Linii dotyku armád nedomluvili státníci na některé ze svých schůzek, nýbrž válečné štáby generálů Antonova a Eisenhowera po tom, co nad Polskem sestřelovali Sověti americká letadla. Američany děsila představa „alpské pevnosti“, o níž se několikrát zmiňoval Hitler. Museli by ji dobývat, proto s nástupem do Československa prakticky nepočítali. Naštěstí tahle „pevnost“ existovala jenom ve vůdcově fantazii, a nakonec mohli obsadit aspoň část západních a jižních Čech.
Komunistický ideolog Václav Kopecký ve své knize o historii KSČ se zmínil o tom, že kdyby Prahu obsadili Američané, mohla by se republika rozdělit. Na území obsazeném Rudou armádou by komunisté ustavili vládu pod vedením Klementa Gottwalda, zatímco západ by ponechali prezidentu Benešovi a jeho pravicovým souputníkům. Dopadli bychom jako Německo, Rakousko či Korea a je otázka, jak by se situace dál vyvíjela. Rakousko nakonec Rudá armáda v roce 1955 opustila, Německo zůstalo rozdělené do pádu evropského komunismu a Korea trpí rozdělením dodnes.
Na schůzkách Velké trojky za války se o Československu a o tom, jaký vliv zde převládne, nemluvilo. To ukazují odtajněné dokumenty. Hlavně se hovořilo o Polsku, kde se Stalin pod silným tlakem zavázal, že nechá uspořádat svobodné volby. Nakonec však slib nesplnil, prozápadní politiky zlikvidoval a nastolil tam loutkovou vládu ze svých komunistů. Složitě se vyvíjela situace v Maďarsku a Rumunsku, kde se pod tlakem okupační Rudé armády chopili moci komunisté. A všude představovali menšinu, ale menšinu velmi hlasitou a agresivní.
Američané nemohli 6. května 1945 svévolně postupovat na Prahu a osvobodit ji, protože potřebovali Rudou armádu k porážce Japonska. Japonská armáda okupovala velkou část kontinentální Asie a Washington tam Sověty potřeboval. To bohužel platilo i pro naše letce v Anglii i pro malý vyčleněný prapor z československé obrněné brigády, který dojel až k Rokycanům
Prezident Edvard Beneš se domníval, že po válce se bude Sovětský svaz demokratizovat. Nejspíš vycházel z toho, že po přepadení Sovětského svazu Stalin změnil rétoriku. Dokonce o tomto „zlepšení“ Stalina přesvědčoval tuším v roce 1942 prezidenta Roosevelta.
Ano, Beneš počítal se silným vlivem Moskvy u nás – to byl důsledek zrady Londýna a Paříže v Mnichově na podzim 1938. Potřebovali jsme nějakou záštitu proti Německu, nikdo nevěděl, jak se tam bude situace vyvíjet. S tím, že bychom se stali vazalem Sovětů, nepočítal. Ani oblíbený ministr zahraničí Jan Masaryk, který mluvil o tom, že Československo se stane „mostem mezi Východem a Západem“. Oba se krutě zmýlili a také na to doplatili.
O tom, kdy vlastně začala studená válka, se historikové přou. Zdá se, že prvním signálem k jejímu vyhlášení byl Stalinův projev z 9. února 1946, v němž řekl „dokud existuje kapitalismus, jsou války nevyhnutelné“. Bystrý mladý americký diplomat George Kennan, sloužící na ambasádě v Moskvě, analyzoval jeho projev v tzv. dlouhém telegramu, který poslal do Washingtonu 22. února. Podle jeho názoru tím sovětský diktátor potvrdil, že válka se Západem je nezbytná. A teprve potom – 5. března – pronesl Winston Churchill v americkém Fultonu za přítomnosti Harryho Trumana svůj známý projev, ve kterém hovořil o železné oponě, která rozděluje Evropu, a o nutnosti sjednotit západní civilizaci.
Nesmíme zapomínat na to, že Stalin by své vojáky nejraději hnal až k Pyrenejím, aby dostal pod své komando celou Evropu. Rychlý postup západních vojsk mu to však znemožnil. A proto myslel na třetí světovou válku, i když současně počítal s možností, že by se mohly chopit moci silné komunistické strany ve Francii a v Itálii parlamentní cestou. Málokdo ví, že západní tajné služby se chystaly dokonce na partyzánskou válku v případě sovětské okupace těchto zemí. Například v Itálii vycvičili přes dva tisíce mužů, kteří si říkali gladiátoři, měli připravené sklady vojenského a zdravotnického materiálu. Totéž v ostatních západoevropských zemích i ve Skandinávii.
Marshallův plán byl jedinečný způsob, jak zachránit Evropu před hladem, sociálními nepokoji a případným vítězstvím komunistů ve volbách. USA však nevozily do Evropy jenom přebytky potravin, ale i zemědělské stroje, výrobní linky továren, suroviny a další materiál. Nakrmili západní Evropu včetně poraženého západního Německa a dali mu práci. Na to dnes občas někteří západoevropští státníci zapomínají. Naproti tomu Sověti východní Německo vydrancovali ve jménu reparací, rovněž chtěli odvážet továrny ze západní části, to se jim podařilo jenom zčásti.
Konec druhé světové války v Evropě byl složitý. V létě 1945 nikdo nevěděl, co bude zítra.
Současně otiskuji na své stránce www.karelpacner.cz
Karel Pacner
Proč zavřeli Ivčinu cukrárnu?
Toto je příběh byrokratických obstrukcí a šikany, zášti konkurence a hamižnosti majitelů domů.
Karel Pacner
Jděte do biografu, pánové: Tobruk
Před chvílí jsem se vrátil z premiéry filmu Tobruk. I když jsem o bojích našeho praporu v Africe hodně četl, i když mi o něm vyprávěl primář dr. Josef Hercz, dnes generál ve výslužbě, teprve teď jsem plně pochopil ty hrůzy, které museli naši - a nejen naši - vojáci snášet.
Karel Pacner
Těreškovová byla primadona aneb Co jsem vám nestihl v onlinu říct
Mládenci z Technetu a Blogu iDNES.cz mne příjemně překvapili - ani jsem si nevzpomněl na to, že jsem nastoupil do MF právě před 49 lety, že tedy 1. července vstupuju (byť už jako důchodce) do 50. roku psaní pro MF-MFD. Vyzvali mne proto k chatu, k odpovědím na dotazy čtenářů. Než je po hodině zarazili, přišlo 55 otázek.
Karel Pacner
Britská komunistka podporuje iniciativu Ne základnám
Spolek Ne základnám se chlubí tím, že o informace o její akce „projevily zájem také organizace v zahraničí, například britská Campaign for Nuclear Disarmament (CND)“. Když se blíž podíváme na to, kdo dnes šéfuje CND, vidíme, že je to komunistka Katharine „Kate“ Jane Hudsonová.
Karel Pacner
Detektor skončil – sláva!
Ve středu 19. března oznámil tiskový mluvčí České televize Ladislav Šticha některé změny v programu. Mezi nimi jako drobnost byla zmínka o pozastavení vysílání pořadu Detektor. „O jeho dalším možném vývoji se současné době diskutuje. Česká televize bude milovníky pořadů o tajemstvích a záhadách včas informovat buď o obnovení série, nebo o přípravě pořadu podobného.“
Karel Pacner
Diskutéři, styďte se – nebuďte hyeny!
Musím se vrátit ke své páteční poznámce o vulgárních anonymech, kteří komentovali zavraždění Ireny Neffové. Opět jsem žasl nad tím, jak někteří lidé diskuse na internetu nechutně zneužívají.
Karel Pacner
Jak zarazit běsnění anonymů?
Redakce iDnes musela zrušit diskusi pod článkem o zavraždění Ireny Neffové, dcery mého přítele Ondry Neffa. Probíral jsem se jí ještě před tímto rozhodnutím a žasl jsem nad tím, jak lidé krytí anonymitou dokážou běsnit a vymýšlet si naprosto nesmyslné souvislosti, jako třeba „To je děje za vlády ODS“ a podobně. Jakoby za vlády nacistů, komunistů a socialistů se vraždy manželů nekonaly. Jiní se zase rozepisovali vulgárně.
Karel Pacner
Ztratili obyčejný selský rozum
Včera večer jsem dočetl neobyčejně zajímavou knihu – Gary E. Weir a Walter J. Boyne odhalili tajemství sovětského ponorkového loďstva v titulu v češtině nazvaném Nukleární ponorky v akci. Vyzpovídali vysloužilé sovětské ponorkáře a získali zajímavý přehled o situaci za studené války, přehled, o kterém snily všechny západní tajné služby. Jenže malér – překladatel Vladimír Čort za asistence „jazykového korektora“ PaedDr. Libora Hlaváčka, PhD., český výtvor naprosto zmrvil. Rozebral jsem to podrobně na své webové stránce. Přesto knihu vřele doporučuji.
Karel Pacner
ČT 1: Hrůza v Detektoru pokračuje
Když jsem nedávno mluvil se šéfdramaturgyní publicistiky ČT Darjou Macákovou, ubezpečovala mne, že pořad Detektor se už lepší. Když jsem nadhodil, že se podívám na díl o tajných zbraních třetí říše, říkala, že tam je vynikající historik z plzeňské univerzity. Měla pravdu. V úterý 26. února večer jsem se o tom přesvědčil.
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5965x