Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČT 1: Hrůza v Detektoru pokračuje

29. 02. 2008 11:55:07
Když jsem nedávno mluvil se šéfdramaturgyní publicistiky ČT Darjou Macákovou, ubezpečovala mne, že pořad Detektor se už lepší. Když jsem nadhodil, že se podívám na díl o tajných zbraních třetí říše, říkala, že tam je vynikající historik z plzeňské univerzity. Měla pravdu. V úterý 26. února večer jsem se o tom přesvědčil.

Ano, dr. Miroslav Breitfelder je jediný člověk, který se tam racionálně a pravdivě vyjadřoval. Ostatní byli zase záhadologové, kteří si vymýšleli. Nejvíc mně vyrazil dech jeden, který mluvil o tom, že němečtí konstruktéři začali stavět létající talíře na základě informací, které dostali před válkou od mimozemšťanů.

Před dávnými léty jsme v MF otiskli článek jednoho amatérského leteckého historika o těchto strojích v letňanské Avii dokonce s jejich fotkami. Proč autoři filmu nepožádali o vyjádření nějakého leteckého historika, kteří to mají poměrně solidně zmapované, a nechali to na těchto výmyslech? Bez závoje tohoto pseudotajemství by to posluchače nepřitahovalo.

Další nesmysl vypustil jeden záhadolog, který tvrdil, že za války byli Němci usazeni v Antarktidě, a proto tam v roce 1947 poslali Američané čtyři tisíce vojáků, kteří s nimi bojovali. Volal jsem Standu Bártla, kolegu, který zasvětil polárním oblastech celý život. Potvrdil, že je to nesmysl, Němci vyslali výpravu do Antarktidy v roce 1938, měla vytvořit základnu pro německé rybáře, ale válka všechno zhatila. Ten kontingent amerických vojáků tam dělal regulérní manévry, doprovázela je padesátka vědců.


O tom, co dělali němečtí vědci a inženýři za druhé světové války, existuje ohromná literatura. U nás vyšel zlomek – hlavně kniha britského historika Johna Cornwella „Hitlerovi vědci“, který tuhle činnost odkrývá. Američané už dávno odtajnili, na co po válce v Německu přišli, Rusové s tím začali za Gorbačova, takže dnes to poměrně přesně víme – a nejsou to žádné záhady.

Majloval jsem si o tomto Detektoru s pplk. dr. Eduardem Stehlíkem, náměstkem ředitele Vojenského historického ústavu, který často vystupuje i v ČT. Jeho pocity se shodovaly s mými: „Málem mě omývali. Hrůza!!!“

Standa Bártl říkal, že záhadologové se nesnaží záhady řešit, ale mluví o nich, vymýšlejí si další, jen aby měli co dělat. Naprosto souhlasím. Jen mi není jasné, jak mohla ČT na tuhle vábničku skočit – na rozdíl od Novy a Primy, kde bych to čekal spíš. Ale na Nově už se s pseudovědou několikrát dřív vynikajícím způsobem v pořadu Na vlastní oči vypořádali.

Autoři Detektoru mají údajně smlouvu na dvacet dílů těchto blábolů. Obávám se, že kvůli zvýšené poslechovosti je ČT nechá odvysílat do konce. Hrůza, jak napsal se třemi vykřičníky Eda Stehlík.

Článek jsem publikoval 28.2.08 také na svém webu www.karelpacner.cz


Autor: Karel Pacner | pátek 29.2.2008 11:55 | karma článku: 32.18 | přečteno: 4896x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 330 | Diskuse

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.46 | Přečteno: 2863 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 276 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 862 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5907
Celý život jsem prožil v MF-MF DNES jako redaktor pro vědu. Nejvíce jsem se zajímal o kosmonautiku, po roce 1990 o nejnovější dějiny a špionáž. Napsal jsem kolem třiceti knih.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.